Žárová původně kostel neměla a získala ho až v toce 1610 nebo 1611. O jeho stavbě se již těžko něco dozvíme, protože náklady nesla vrchnost a prameny z té doby se nedochovaly.
Chronosikon (latinsko-řecký text s vloženou datací) umístěný nad vstupem do sakristie lze interpretovat tak, že úmysl zřídit kostel pro luterány v Žárové pojal už Jan ze Žerotína, který měl podle tradice věnovat i na tuto stavbu materiál ze zbouraného losinského kostela. Protože zemřel († 1608), vyplnil jeho vůli syn a dědic losinského panství Jan Jetřich (asi 1585 – 1645), jenž zde až do pobělohorského období vydržoval pastora a v roce 1618 daroval kostelu dnes již neexistující zvon, který odlil olomoucký zvonař Kaspar Geister.
Žárovský dřevěný kostelík je poněkud menší a méně výpravnější než proslavenější kostel archanděla Michaela v Maršíkově. Z hlediska stavebně historického je naopak v mnoha ohledech cennější, protože byl až do dnešních dnů, v podstatě jak zvenčí, tak v interiéru, zakonzervován ve své původní formě. A protože lze soudit, že oba objekty stavěl stejný tesařský mistr (pravděpodobně Michel Hilbert), můžeme z jeho podoby naopak získávat informace o někdejším vzhledu maršíkovského kostela.
Po Bílé hoře byl kostel připojen k losinské faře. Vybavení kostela ze 17. století se nedochovalo. Pozitiv z roku 1673 byl vyměněn za dnešní varhany v roce 1757. Roku 1789 byl odstraněn starý oltář (vysvěcený v roce 1646) a ponechán pouze obraz sv. Martina, který duchovní správce nechal osadit do barokní oltářní architektury přivezené ze zrušené poutní kaple u Maršíkova. Na oltáři s krásnými akantovými řezbami je dřevěná kartuše s aliančními znaky Žerotínů a svobodných pánů z Ligenau, z čehož lze odvodit, že ho nechala zhotovit kolem roku 1720 Ludvika, rozená z Ligenau i za svého zesnulého manžela Jana Jáchyma ze Žerotína († 1716). V roce 1802 štafíř Franz Buhl z Maršíkova provedl bílý nátěr interiéru. Větší opravy objektu proběhly v roce 1837 a dláždění čtvercovými kameny bylo provedeno roku 1845, kdy byly na oltářní svatostánek zakoupeny sošky dvou andělů. Obrazy křížové cesty namalované šumperským malířem Karlem Brachtelem získal kostel v roce 1863. Zvon, který si obyvatelé Žárové a Horního Bohdíkova koupili v roce 1922 a ve 2. světové válce byl zrekvírován, se podivným řízením osudu dostal na věž šumperského farního kostela.
Dřevěný kostelík v Žárové obklopuje hřbitov. V některém z rohů kostelíka je pohřbeno 21 lidí, kteří zemřeli při morové epidemii v prosinci roku 1680.
(Zdroj: Filipová M.: Dřevěné kostelíky v okolí Velkých Losin. Vlastivědné zajímavosti č. 170. Šumperk 1979.)Hraběšice | 40 cm |
Dolní Morava | 45 cm |
ČHS | 30 cm |
Skipark Filipovice | 60 cm |
Ski areál Avalanche | 60 cm |
Ski Příčná | 20 cm |
Petříkov | 50 cm |
Proskil Branná | 25 cm |
jezdí částečně nejezdí
Zobrazit víceTeplota od 3 do 9°C.
Po?así: zataženo, bez srážek, bezv?t?í, mlhavo.
Silnice I. t?ídy: holé vlhké, sjízdné bez omezení.
Silnice II. a III. t?ídy: holé vlhké, sjízdné bez omezení.
Teplota od 3 do 8°C.
Po?así: obla?no, bez srážek, slabý vítr, mlhavo.
Silnice I. t?ídy: holé vlhké, sjízdné bez omezení.
Silnice II. a III. t?ídy: holé suché, sjízdné bez omezení.
Teplota od 0 do 4°C.
Po?así: obla?no, bez srážek, bezv?t?í, viditelnost bez omezení.
Silnice I. t?ídy: holé suché, sjízdné bez omezení.
Silnice II. a III. t?ídy: holé suché, sjízdné bez omezení.
Poznámka: Hv?zda:jasno, klidno, teplota +2°C.
Zobrazit více